Napiš komentář a chovej se tu hezky :)

Kapitola 7.-Prázdniny

30. listopadu 2008 v 12:46 | Berage |  Patronka koní
Prázdniny


Dny ubíhaly jako voda a blížil se nejlepší čas z celého roku,ale můj 1.prazdninový den by strašný.Teď už jsem doma schvaná pod dekoua vzpomínam.Vypadalo to asi takhle:
Slunce svítilo přes celou oblohu a já šla s vysvědčením v ruce pomalu domů!Sedla jsem si na postel a naposledy se nejistě podívala na mé vysvědčení,sundala jsem si šaty,do kterých mě donunutila mamka a převlíkla se do starejch špnavej tepláků,ve kterejch mi bylo ze všeho oblečení nejlíp.Vzala jsem si do kapsi 2 mrkve a vyrazila za Blesíkem!Chvíli jsem mu vyprávěla,že ted snim budu každej den,celej den a budu se o něj starat jenom já!Blesík mi jen jemně frknul do vlasů!Nadšeně jsem se rozběhla pro čištění a vyčistila jsem ho.zapletla mu u kohoutku copánky a pustila jsem ho do úplně novýho výběhu.Zavřela jsem ho a šla mu pro Lady.S tou se měl obzvlášt rád.Dala jsem jim mrkvičky a nechala je pást.Šla jsem domů a zavolala naše psi ze zahrady.Všechny jsem je vzala na vodítko a u louky je pustila.Pomalu jsme se začali přibližovat k známemu lesu.Prošla jsem snima řadou bříz a dostala se do temného smrkového lesa.Ten les jsem znala dokonale,chodila jsem tam skoro děnně,ale dnes poprví jsem zde našla neznámou cestu.Rozhodal jít po ní,ráda zkoumám nové cesty.Už jsem se kvůli mé zálibě 3krát ztratila.Tak jsem šla po ní.Po chvíli cestě jsme narazili na potok.Když jsem ho přeskočila a vylezla o trochu víc,za horizont,viděla jsem prudkej kopec!Psi je milujou tak jsem se za nima rozeběhla.Když jsem konečně doběhla nahoru nemohla jsem dejchat a když jsem viděla,že psi utíkají dolu po ještě srmějším kopci chtěla jsem na ně zavolat,ale bohužel jsem ze sebe nevidala ani hlásku .Bylo mi špatně a stále jsem se pořádně nemohl nedechnout.Když jsem psi ztratila z dohledu a pře sebou jsem měla už jsem temný les, ve kterém jsem nikdy před tím nebyla rozeběhla jsem se,i přesto že mi pořád bylo tak divně od žaludku a motala se mi hlava,z kopce dolu!Na konci kopce jsem si opřela o strom a pomalu si čupla.Začala jsem křičet:,,Mendy!!!!!"Ale nic.,,Jerry,Ire!!!!!!"
Pomalu se začínalo stmívat!V lese ,kde jsem nikdy nebyla jsem se začínala bát,ale více jsem se bála o moje psi!Vždyď Mendy je malý Yorkshirský terier a sama nikdy nebyla!Běžela jsem tedy dál!
Ještě mě nenapadlo vzít telefon a zavolat tátovi,prostě jsem utíkala neznámím lesem ve kterém byla pořýd větší tma.
Pomalu jsem neviděla na cestu.Začala jsem zakopávat a padat!Najednou jsem se otočila,zastavila a neviděla jsem nic.Hlavně jsem neviděla,žadnou cestu zpátky!Byla jsem už ospalá a začínal foukat pěkně studenej a prudkej vítr.Já stále běhala po lese v kraťasech a tričku.Najednou jsem slyšela praskat větvě a blížící se dusot ke mě blíž a blíž.Začínala jsem se bát co to je a moje bujná fantazie mě začínala strašit.Ta chvíle než jsem zjistila co to je mi připadala jako hodina.V hlavě se mi promítalo spousty nápadů co by to mohlo bejt.Jako první mě napadlo třeba divoký prase.Pak se ozvala znovu moje fantazie a bylo tohrozně veliký prase s dluhýma zubama,které utočilo na všechno co se hýbalo.Pak mě napadlo že to bude nějakej vrah a že běží za mnou s nožem v ruce!!Ani si napamatuju co mi všechno hlavou proběhlo,ale nahnalo mi to pěknej strach!Dupot se stále blížil.Najednou okolo mě proběhla srna a za ní mí 3 milovaný pejsvídci!!Radostně jsem vykřikla jejich jména a co mě dost překvapilo bylo, že se zastavily a popoběhli za mnou.Celý ucouraný na mě skočili a byli vděčný ,že mě našli.,,Ale co ted??.Kudy domů??"Ptala jsem se psů, stím,že by se stal zázrak a oni promluvili.No tak nic se nestalo ,ale mě konečně docvaklo,to že mám u sebe mobila.Zavolala jsem tátovi a popsalamu přesně kudy jsem šla.Při rozhovoru jsem přemýšlela ,jestli ta cesta vůbec existuje a jestli to zase nebylo něco takovýho magickýho,jako se mi stávalo poslední dobou.Táta mě poslouchla a potom se zasmál a udivěně se zaptal:,,Cože?To si až tam???"Když mi táta řekl,že jsem asi 500m od asi 5km vzáleného města začala jsem se smát taky.Řekl mi kudy mám jít a tak jsem se vydala k městu.Tam už na mě čekal táta a vzal nás všechny domů!
Tak takhle nějak to bylo.Ale aspoň jsem se pořadně prošla,nebo spíš proběhla!!!Psíci teď všichnui spí.Kdo ví kde byli?!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tenny Tenny | Web | 26. dubna 2009 v 19:28 | Reagovat

A jak o dopadlo s tou patronkou??=)

2 Berage Berage | 31. května 2009 v 10:12 | Reagovat

to jsem ráda,že se to někomu líbí! napsalal jsem už nějaký kapitoli ale chci je přepsat! takže uvidíme!

3 Aoyama Aoyama | 14. června 2009 v 21:02 | Reagovat

páááni, konečně jsem se dokopala k tomu, projít to tu a přečíst si to tu. jenom abys to věděla, já jsem fanynka téhle povídky :) doufám, že budeš psát dál... a doufám, že se nezlobíš, že jsem se k tomu dostala tak pozdě...

4 Berage Berage | 23. června 2009 v 17:12 | Reagovat

jééééé to je hezký tak to jdu hned něco psát!!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.